Co to je transformace pobytových sociálních služeb?

Transformace je proměna pobytových sociálních služeb, v nichž lidé bydlí v podmínkách, které neodpovídají běžnému životu. Jedná se např. o služby, kde na jednom místě bydlí velké množství lidí s postižením, kteří zde nemají potřebné soukromí ani pro bydlení ani pro běžné denní činnosti, jako je např. vykonání hygieny. Často se tyto sociální služby nachází mimo běžnou zástavbu, daleko od běžných veřejných služeb jako jsou obchody, ambulance lékařů, kino, divadlo, bazén apod.  Lidé v těchto službách nemohou uplatňovat svá základní lidská práva, jako je právo na soukromí, svobodu pohybu, lidskou důstojnost, vlastnit majetek, právo na pracovní uplatnění a další.

Tyto služby se „transformují“, tzn., že se mění v menší sociální služby, které jsou poskytovány v běžném prostředí v bytech či rodinných domech.

Proces transformace se neděje náhodně. Předtím, než vzniknou nové služby, pracovníci, kteří uživatele dobře znají, společně s nimi zjišťují, co by si přáli a&nbspco by v dalším životě potřebovali. Tzn., kde a s kým by chtěli bydlet, co by zvládli sami a v čem potřebují podporu. S ohledem na tyto zjištěné informace se pak plánují nové služby a lidé jsou postupně připravováni na přechod do těchto nových služeb. Lidé s postižením se postupně seznamují s běžnými denními činnostmi, které ve svém životě vykonává každý z nás – vaření, praní, vedení běžné domácnosti, nakupování apod. Lidé s postižením jsou podporováni, aby uměli uplatnit všechna svá lidská práva, která jim dosud byla ve větší či menší míře upřena. Někteří lidé se postupně osamostatní natolik, že následně odchází zpět k rodině či jdou bydlet např. do nájemního bytu a podporu někoho dalšího již potřebují jen v minimální míře (např. za nimi jednou týdně dochází terénní pracovník) nebo nepotřebují podporu žádnou.

Vláda České republiky schválila významný dokument s názvem „Kritéria transformace, humanizace a deinstitucionalizace vybraných služeb sociální péče“, který je zárukou, že již nebudou vznikat nové sociální služby, které by neumožňovaly život v běžném prostředí, v běžných podmínkách. Je zde např. určeno, že lidé s postižením by měli bydlet tak, jako každý jiný člověk, tzn. např. v bytě v běžné zástavbě. Mimo jiné je také stanoveno, že v jednom bytě může žít maximálně 6 lidí. Takto striktně definovaných kritérií je zde více, např. je vymezena minimální velikost pokoje, počet lůžek na pokoji je omezen na jedno, maximálně jsou povolena dvě v případě, že spolu lidé s postižením chtějí žít (např. tvoří pár či jsou přátelé).

Výsledkem procesu transformace je stav, kdy lidé s postižením žijí tak, jako všichni ostatní. Žijí v bytech či rodinných domech v běžné zástavbě, žijí tam, kde chtějí a s kým chtějí, starají se o domácnost, využívají všechny dostupné služby, chodí do školy a do práce, prožívají mezilidské vztahy… to znamená – žijí normálně, přičemž mají k dispozici takovou podporu v každodenním životě, kterou skutečně potřebují.

Do procesu transformace pobytových sociálních služeb se zapojil i náš Domov pro osoby se zdravotním postižením, a to z toho důvodu, že v několika zásadních kritériích neodpovídá běžnému a kritérii transformace definovanému bydlení, např. tím, že není dispozičně uspořádáno tak, aby zde bylo možné vést běžný život.

O tom, co se v našem zařízení v oblasti transformace děje Vás budeme průběžně informovat na našich webových stránkách.